Svátosti

Křest

Křest je nejžádanější svátostí. Je potěšující, že ubývá formálních žádostí rodičů, kteří chtějí pro své děti křest, ale nechtějí dál předávat křesťanskou výchovu. Přibývá také žádostí dospělých o křest v našich farnostech.Křest je rozhodnutím se pro víru. Dospělí se můžou rozhodnout sami za sebe, za děti rozhodují jejích rodiče.

Smíření

Ani poté, co se odkloníme od cesty, kterou Bůh vyznačil svými příkazy, není nutno si zoufat. Ježíš ví o naší slabosti: stanovil způsob, jak lze dosáhnout odpuštění našich hříchů a poklesků. Pokud je ovšem uznáme a snažíme se jich litovat.Smíření je nutné pokaždé, když Boha zradíme špatným myšlením, slovy či skutky, kterým říkáme hříchy. Při smíření s Bohem nám pomáhá kněz, který při svěcení obdržel skrze svého biskupa od Ježíše moc odpouštět hříchy. Ti, kdo nikdy nebyli ještě u svátosti smíření, mohou se na ni náležitě připravit – ať se nebojí kontaktovat kněze. Ostatní mají možnost pravidelně vyhledat kněze podle rozpisu, který je na vývěskách každého z našich kostelů.

Biřmování

Ze všech svátostí je biřmování nejvíce opomíjeno. Přitom jde o nabídku, kterou Bůh dává dospělým možnost nebýt ani v nejtěžších životních zkouškách sám a bez pomoci.Biřmování je svátostí, kterou se pokřtěný člověk sám rozhodne, že ve svém životě bude Boha brát vážně. Proto se vyžaduje osobní zralost a osobní rozhodnutí. Každý, kdo již byl pokřtěný a neztratil víru (anebo jí opět našel) po dosažení věku dospělosti může tuto svátost kdykoliv v budoucnu přijmout.

Manželství

Uvažujete o svatbě v kostele a nevíte, jak a kde začít? Přijďte na první možné setkání snoubenců. Manželství je důležité spojení dvou životů. Nejde pouze o právní smlouvu, podobnou úřední svatbě. V kostele přijímají a dostávají manželství ti, kteří chtějí, aby Bůh jejich sňatku požehnal a řídil ho. Proto může o svátost manželství žádat ten pár, kde aspoň jeden je pokřtěný a věřící.

Pomazání nemocných

Ti, kteří se ocitli v nebezpečí smrti, mohou kromě zdravotnické pomoci také dostat posilu pro duši.Pomazání nemocných je svátost a modlitba pro ty, kteří se ocitli v nebezpečí smrti stářím anebo zhoršením svého zdravotního stavu. Kdo by nechtěl mít v nesnázích takovou pomoc, jakou je přítomnost samotného Boha? Svátost nemocných nenahrazuje lékařskou pomoc, ale ji doplňuje – tak jako se o tělo stará lékař, o duševní pomoc se postaral sám Ježíš prostřednictvím této svátosti, kterou udělovali už apoštolové.

Pohřeb a rozloučení

Co dělat, když Vám někdo zemře anebo když chcete, aby se v některém ze žižkovských kostelů sloužila mše na Váš úmysl.
Pohřeb a rozloučení s blízkým zesnulým je smutnou událostí. Kněz u pohřbu může přinést pozůstalým naději do smutku a bolesti. Modlí se a přimlouvá za zemřelého, ale i za ty, které smrt ranila. Aby si mohl připravit kněz vhodný proslov, pozůstalí ať před pohřbem nebo rozloučením kněze navštívit.

První svaté přijímání

Svaté přijímání je termín, který se používá pro přijímání Eucharistie, obvykle ve mši svaté. Není možné, aby kdokoli bez náležité přípravy k svatému přijímání přistoupil. Každý pokřtěný katolík však může v naší farnosti tuto přípravu absolvovat